Wellbeing a sebepéče: klíč k harmonii těla a mysli

Wellbeing a sebepéče spolu tvoří nerozlučný tandem, který podporuje naši duševní i fyzickou pohodu. Wellbeing, pojem zahrnující psychické i fyzické zdraví, vztahy, práci, finance i spiritualitu, se v češtině těžko překládá jedním slovem. Přibližuje se však stavu pohody, kdy zažíváme štěstí, zdraví a prosperitu. Sebepéče je pak klíčem k dosažení tohoto stavu. Spočívá v drobných každodenních krocích, které nám pomáhají lépe zvládat stres, regenerovat tělo i mysl a předcházet vyhoření. Jak na to? Klíčem je všímavost k signálům těla, emocím a myšlenkám, které nám ukazují cestu ke zdraví, spokojenosti a odolnosti.

Wellbeing a sebepéče jsou slova související spolu tak, jako dva vzájemně propojení a doplňující se parťáci.

Slovo Wellbeing jsme si osvojili z anglického jazyka. Jeho význam se dotýká mnoha oblastí života. Mezi ně patří zdraví – psychické i fyzické, vztahy, práce, finance a spiritualita. I proto je těžké v českém jazyce najít jeho jednoslovný ekvivalent. Významem se wellbeing blíží ke stavu pohodlí, kdy nám je dobře a zažíváme pocit štěstí, zdraví, pohody a prosperity.

Abychom mohli zažívat pocit wellbeingu, potřebujeme se dobře znát a umět o sebe pečovat.

Nepřekvapí, že i sebepéče se dotýká jak duševního, tak fyzického zdraví. Jakýkoli vědomý krok, který uděláme k tomu, abychom se cítili lépe – a může to být sportovní aktivita, relaxace, dobré jídlo a spánek, ale i zažívání umění, jako je hraní v PSO, je sebe pečujícím přístupem k sobě.

Je dobré si uvědomit, že sebepéče se neobejde bez naší vůle a všímavosti. Všímavosti k tomu, co nám „chutná“ a co nás sytí. Důležitou podmínkou sebepéče je vědomé rozhodnutí rozpoznávat signály těla (např. potřebuji se najíst, jsem nevyspalý, cítím v těle napětí). Dále ty přicházejících v podobě myšlenek (jaký jazyk používám, jaký dialog se sebou vedu, jaký mám obraz o sobě, o světě, o vztazích). A hlavně nebát se emocí. Vnímat je jako cenné informace pomáhající orientovat se v našich potřebách (rozpoznávat které emoce v našem životě převládají – je jich moc nebo málo, zahlcují nebo vyživují).

Sebepečující přístup přispívá k odbourávání stresu, únavy a tím dokáže předcházet syndromu vyhoření nebo únavovému syndromu. Při pocitech zahlcenosti, úzkosti nebo napětí je tělo i mysl schopna rychlejší regenerace.

Sebepéče je celoživotním dynamickým procesem a postojem. Vzrůstající schopnost lépe se orientovat v mapě našeho vnitřního života zvyšuje naší psychickou odolnost a fyzické zdraví.

Mgr. Ivana Novotná, terapeutka a krizová interventka Sociální kliniky.