Každá terapie je výzvou, krátký kontrakt může být naopak určitým ulehčením, říká psychoterapeut Pavel Macák.

Pavel je psychoterapeut, muzikant a učitel. Spolupracoval s filmaři, herci, tanečníky a performery nonverbálního divadla jako korepetitor a skladatel. Mnoho let se věnuje některým pohybovým a spirituálním tradicím eurasijské oblasti, systematicky pak kung-fu, čchi kungu a vipassaně. Zároveň ho vždy fascinovala alchymická a astrologická tradice a někteří filosofové naší kultury. Důležitou součástí jeho života jsou rozšířené stavy vědomí. Žije s rodinou na venkově. “V biosyntéze vidím funkční a smysluplné propojení těchto světů s vědeckým narativem posledních desetiletí, zejména neurověd,” říká Pavel.

Jak jste se dostal k působení v Sociální klinice?

Nabídka přišla během výcviku v biosyntéze a už jsem u toho zůstal, vnímám spolupráci se SK jako konstantu ve svém profesním životě.

Je pro vás práce v SK výzvou?

Každá terapie je výzvou, krátký kontrakt může být naopak určitým ulehčením – do některých hlubších nebo bolavějších oblastí se vůbec nepouštíme, jen je označíme na mapě, víme, že tam jsou a že je možné je zpracovat někdy později. Někdy ale přeci jen váhám – skutečně je u tohoto klienta třeba terapie za takto výhodných podmínek? Je tento klient opravdu ve finanční nouzi? Ale abych si ulehčil, zarámuji si to jako protipřenos.

Je pro vás tato práce důležitá? Proč?

Každý terapeutický proces je pro mně důležitý a za klienta SK jen nedostanu peníze, v nějakém ideálním světě bych od klientů bral jen dobrovolné dary a byl živ z lidumilnosti nějakého mecenáše.

S jakými problémy s na vás klienti nejčastěji obracejí?

Co se týče klientů SK – bývá to nějaká náročná situace, přechod z jedné fáze života do druhé, potřeba nějak se nově zorientovat v životě, ale pod tím bývají náznaky obtíží, se kterými přicházejí klienti obecně – deprese, úzkosti, traumata, špatná regulace emocí, zmatek v životě atd.

Kdy by měl člověk vyhledat terapeuta?

Ve chvíli, kdy si uvědomí, že se některé neuspokojivé situace stále opakují a že by bylo dobré to změnit.

Jak terapie pomáhá a proč?

Je celá řada příběhů, které to vysvětlují. Můžeme si díky nim udržovat sebeúctu jako terapeuti té či oné školy, ale za mně je jediná poctivá odpověď: „Nevím.“ Zkuste se zeptat umělé inteligence. Zkoušel jsem to. Podá vám strukturované vysvětlení, které ve skutečnosti nic nevysvětluje. Odpověď na tuto otázku by vydala na celé knihy. Ptejme se klientů.

Máte nějakou profesní vizi, kterého byste chtěl dosáhnout?

Nepřestat, dokud mi hlava bude sloužit a rozpoznat to, že už neslouží.

Práce terapeuta je náročná, jak relaxujete?

Ráno cvičím na zahradě, jsem se svou rodinou, kutím, výborná je jakákoliv fyzická práce a oslava v pravý čas. Všeho s mírou.